• navržení a vybudování základní vytyčovací sítě
• vytyčování stavebních objektů (prostorová poloha, podrobné vytyčení)
• zaměření skutečného provedení staveb a jejich částí (včetně vyhotovení GDSPS ve směrnicích příslušných správců)
• sledování deformací staveb
• kontrolní a ověřovací měření
• výkon funkce odpovědného geodeta stavby
• výkon funkce hlavního důlního měřiče

Volba konkrétních druhů geodetických prací značně závisí na typu a velikosti stavby. Máme bohaté zkušenosti s takřka všemi typy staveb a vlastníme příslušná oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě, včetně osvědčení o odborné způsobilosti pro provádění důlně měřické činnosti.

Oblasti využití

• pozemní a průmyslové stavby - průmyslové haly, továrny, občanská a rodinná výstavba
• dopravní stavby - silnice, dálnice, železnice, chodníky, parkoviště, odstavné plochy
• inženýrské stavby - mosty, tunely, přehrady, jeřábové dráhy
• vodohospodářské stavby - rybníky, nádrže, meliorace
• liniové stavby (inženýrské sítě) - vodovody, kanalizace, plyn, elektro

• zaměření a vyhotovení geometrického plánu
• vytyčení vlastnických hranic pozemků
• revize a doplnění bodů PPBP
• technicko-právní služby v KN (příprava smluv a dalších listin pro zápis do KN)
• rešerše zeměměřičských archiválií

Na poli informačních systémů máme obrovské zkušenosti. Pro geografické informační systémy (GIS) zajišťujeme nejen pořizování a sběr dat, návrh a aktualizaci databází, ale jsme schopni pro zákazníka vyvinout jeho vlastní GIS řešení. Nejsme zastánci těžkopádných desktopových aplikací, kterým se klient musí se svými potřebami a daty přizpůsobovat, ale naopak preferujeme dynamické webové aplikace, které jsme schopni vyvinout přímo na míru klientovým potřebám. Naše GIS aplikace jsou vyvíjeny pomocí nejmodernějších technologií jako Leaflet maps nebo React components.

Zaměření polohopisu a výškopisu probíhá nejčastěji pomocí klasických geodetických metod v podrobnosti měřítka 1:500, případně 1:250 s obsahem prvků dle přání zákazníka, projektanta, či dle datového předpisu správce základní účelové mapy. Pokud není uvedeno jinak a pokud mapování neslouží pro tvorbu a údržbu základní účelové mapy, zpracovává se podklad pro projekt dle pokynů pro tvorbu a provozování DTMM JIH. Výstupem mohou být kromě účelové mapy i podélné a příčné řezy, digitální model terénu (DMT), či ortofotomapa s vysokým rozlišením v řádu jednotek cm / pixel v případě využití UAV. Distribuce dat pak probíhá nejčastěji v datovém formátu pro MicroStation (.dgn) a AutoCAD (.dwg).

Oblasti využití

• podklad pro projekt stavby (základní mapový podklad velkého měřítka)
• digitální technická mapa města (DTMM)
• základní mapa závodu (ZMZ)
• základní mapa dálnice (ZMD)
• jednotná železniční mapa (JŽM)
• důlně měřická dokumentace

Zaměření a tvorba stavební dokumentace se provádí u stávajících stavebních objektů, u nichž neexistuje, nebo se nedochovala projektová dokumentace, nebo je zastaralá. Bývá buď podkladem pro projekční účely následné rekonstrukce, nástavby, či demolice, nebo po ověření stavebním úřadem slouží jako zjednodušená dokumentace (pasport stavby) pro vklad do katastru nemovitostí. Dále je možné ji použít jako podklad pro vypracování průkazu energetické náročnosti budov (PENB).

Zaměření probíhá zpravidla klasickými geodetickými metodami v podrobnosti měřítka 1:50 a bývá připojeno do geodetického referenčního systému a výškového systému (v podmínkách ČR jde o S-JTSK a BpV). Pro stavební výkresovou dokumentaci se vyhotovují půdorysy, svislé řezy, pohledy, či výkresy krovů a střešních konstrukcí. U historických, či atypických budov je vhodné klasické geodetické metody kombinovat s fotogrammetrií buď pozemní, nebo pomocí UAV. Samozřejmostí je kromě ověřené listinné podoby i libovolný digitální výstup, nejčastěji v datovém formátu pro MicroStation (.dgn) a AutoCAD (.dwg).

Zaměření a následný výpočet objemů těles, plošných výměr, či povrchů probíhá zpravidla ve dvou etapách. V první etapě je nutné zaměřit stávající stav PŘED a v druhé etapě následně PO těžbě, výkopu, atd. Sběr dat provádíme jak klasickými geodetickými metodami (totální stanice, GNSS aparatura), tak pomocí metod blízké letecké fotogrammetrie (snímkování pomocí dronů). Výstupem této činnosti bývá zpravidla grafická situace, podélné a příčné řezy a hodnota vypočteného objemu. Může však být výstupem i 3D model, mračno bodů, či ortofotomapa.

Oblasti využití

• zemní práce - kubatury výkopových prací a skrývkových hmot, kubatury použitého materiálu, skládky, či deponie
• povrchová těžba - výpočet kubatury postupu těžby nerostů, kubatura skládek hotových surovin
• skládkové a průmyslové hospodářství - inventarizace stavu zásob uhlí v teplárnách, štěrků a písků v betonárnách, apod.
• kubatury speciálních, atypických těles

Zabýváme se využitím bezpilotních leteckých prostředků (UAV) pro digitální mapování, tzn. využitím dronů pro fotogrammetrické snímkování a následnou digitální rekonstrukci prostorového modelu, čímž vznikne mračno bodů, které lze dále zpracovávat a analyzovat. Výstupem tak může být např. digitální model povrchu (obsahuje stromy, budovy, a jiné prvky na zemském povrchu), po aplikaci řady filtrů v GIS dále digitální model terénu, ortofotomapa s vysokým rozlišením v řádu jednotek cm / pixel, či prostorově přesné pohledy na členité, či atypické fasády.

Oblasti využití

• stavební dokumentace historických objektů, fasád
• tvorba 3D modelů členitých těles a následný výpočet kubatur
• periodická dokumentace postupu povrchové těžby
• tvorba přesných ortofotomap pro projekční a architektonické práce
• mapování holin a lesnických kalamit, zalesňování, mapování zdravotního stavu porostu a klasifikace dle vertikální a horizontální struktury

Monitorovací práce jsou zpracovány 3D měřeními posunů a deformací, nebo použitím velmi přesné nivelace (kde se určení posunů pohybuje v řádu desetin mm). Máme velké zkušenosti s monitorovacími pracemi pro různé účely. Pro zobrazení výsledků monitorovacích prací je nejvhodnější a nejpřehlednější spojení se systémy GIS, tak aby klient mohl být ihned informován o výsledcích online.

Oblasti využití

• Monitorování vlivu stavebních činností na okolní stavby a půdu
• Dlouhodobé monitorování posunů a deformací mostů, přehrad apod.
• Monitorování při zátěžových zkouškách mostů
• Monitorování železnic
• Monitorování sesuvů
• Konvergenční měření v tunelech, pro zjištění deformací
• Monitorování ocelových konstrukcí

• po dokončení nové, nebo opravené dráhy kvůli přejímce
• pravidelné kontrolní zaměření, doporučené technickými normami (1x za 10let, případně 1x za 5 let u výrazně dynamicky namáhaných konstrukcí), resp. předepsané vnitropodnikovými normami
• včasné údržby, či poruchy
• před plánovanou rektifikací dráhy

Při standartní kontrole jeřábové dráhy se vyhodnocují odchylky, resp. úchylky na jednotlivých kolejích (směrový a výškový průběh kolejnice) a vztah kolejí mezi sebou (rozchod).